Na jakém místě v tabulce skončí v okresním přeboru sezóny 13/14 Mnichovice "A"?

1. - 3. (16 | 27%)
4. - 8. (12 | 20%)
9. - 12. (2 | 3%)
13. - 14. (30 | 50%)
Strančice – Mnichovice „A“ 6:2 (3:1)
Branky hostí: Vyskočil, Hlaváč
Sestava: Vinš – Hlaváč – Barták, Zámečník, Simandl – Andrle, Halgaš, Vyskočil, Rejka – Hašek, Kaiser
Střídání: 45´ Simandl – J. Zídka, Andrle - Klusák

Nastoupili jsme s mírně kombinovanou sestavou, Jirka Zídka má v tréninku svého psa a zápasy od 16 hod. již nestihne, Tomáš Pavlík bohužel musel „sloužit vlasti“, Tonda Simandl přijel s pěknou rýmou a s největší pravděpodobností náběhem na chřipku, nicméně osa týmu byla pohromadě a snad jen Honza Vyskočil nebyl ze svého postu ve středu zálohy zrovna nadšený. Dle dosažených informací nastoupili domácí v nejsilnějším složení, což mne moc nepotěšilo. První šanci asi v 7´ jsme si vypracovali my, kdy Karel Andrle měl před sebou pouze prázdnou bránu, ale trefení balonu kopačkou musíme ještě natrénovat. Tuto výstrahu si vzal soupeř k srdci a začal roztáčet kolotoč přihrávek, kdy v některých částech utkání jsme byli opravdu jak kompars. Nejdůležitější část prvního poločasu se odehrála mezi 25´ - 31´ kdy soupeř vstřelil své 3 góly, i když jsme vzápětí korigovali na 3:1, tak hra se zásadním způsobem nezměnila. Tím, že jsme začali trochu lépe kombinovat a hlavně se snažili držet míč na zemi, byla trochu otupena hra soupeře a do konce poločasu se již nic zásadního neudálo. Do druhého poločasu jsme udělali dvě změny, na stopera přišel J. Zídka, David Hlaváč se posunul na beka, Ondra Hašek šel na levou zálohu a do útoku šla posila z Ostravy Erik Klusák. I když jsme se v kabině snažili vyburcovat tým ke zvratu v utkání a zejména ke snížení dvoubrankového manka, opak byl pravdou. V první čtvrthodině přidali domácí čtvrtý gól, který zmařil veškeré naše naděje. Ale gól to byl excelentní. Než si Aleš Kaiser vyříkal s rozhodčím, kdo vlastně dal míč do autu, soupeř aut rychle rozehrál, krajní záložník ho posunul do středu a pro nabíhajícího hráče nebyl problém trefit míč z voleje na zadní tyč přímo do šibenice. Ani branka Davida Hlaváče z přímého kopu nás nevyburcovala k lepšímu výkonu. Do konce utkání chybělo ještě 20´ a my vše vsadili na útok. Luboš Zámečník se posunul na hrot, i když původní záměr byl pouze ho posunout do středové formace a vzadu jsme hráli na 3. Odměna přišla skoro vzápětí a pro nás moc sladká nebyla, výkop gólmana obrana neatakovala rovnou ze vzduchu a tak míč po odskoku přeskočil naší obranou linii a nabíhající útočník neměl se skórováním žádný problém. Smutné je, že celá situace se do konce utkání opakovala ještě jednou i s gólovým efektem. Závěrečný hvizd rozhodčího byl pro nás vysvobozením. Touha po vítězství žádná, snaha po změně skóre žádná, prostě přijeli frajeři z Mnichovic a jestli si soupeři nesedneš na zadek, tak si vítězství nech. Podobný výkon nás postihl i v Mirošovicích, kdy neproměněné šance nás stáli vítězství v utkání. Nicméně zde si musíme přiznat, že soupeř byl daleko lepší než my, lépe kombinoval, start na balón jsme mu mohli pouze závidět, technika jak u španělů a z mého pohledu hlavně chuť si zahrát fotbal. Alespoň že takovéto hanebné výkony předvádíme zatím pouze na venkovních utkáních, kde tu sobotu znechutíme pouze pár skalním fanouškům, protože kdyby pánové předváděli tohle při domácích zápasech, tak je protáhnutí Mnichovkou potká velmi brzy a věřte, že teplota vody už není nic moc, ale třeba by Vám to pomohlo k probrání. Příští týden nás čeká cesta do Kamenice, kde jsme na jaře zvítězili 2:1 po nádherném gólu Honzy Vyskočila, třeba si opět Honza vzpomene a přivezeme si tři body, ale bez větší odvahy, bojovnosti a fotbalovosti to půjde jen těžko.
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "3839"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one